< Žalmy 127 >
1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
A song of ascents. Of Solomon. Unless the Lord builds the house, those who build it labour in vain. Unless the Lord guards the city, the watchman wakes in vain.
2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.
In vain you rise early, and finish so late, and so eat sorrow’s bread; for he cares for his loved ones in their sleep.
3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
Children are a gift of the Lord, the fruit of the womb, a reward.
4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
Like arrows wielded by warriors, are the children of youth.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
Happy the man who has filled his quiver full of them. He will not be ashamed when he speaks with enemies in the gate.