< Žalmy 127 >
1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
Bawipa ing im ama sak awhtaw, ip sakungkhqi ing a hoei nani bi ami sai. Bawipa ing khawk bau ama qeh awhtaw, qaltoeng khqi ing a hoei nani ami qeh hy.
2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.
A hoei na mymcang hqit awh tho unawh buh ai thainaak aham khawmy ben than dy bi sai uhyk ti – anih ingkaw a lungnaak thlangkhqi venawh ihnaak ce pehy.
3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
Cakpa khqi ve Bawipa venawh kaw qo nik pangkhqi ni, canaa khqi ve amah a venawh kaw kutdo peek khqi ni.
4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
Tha awm hui awhkaw cakpa cun khqi ve qalkap kawk awm kut awhkaw la khqi ing myih hy.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
A lacung ce ce mihkhqi ing ak be hyp na ak ta thlang taw a zoseen hy. Vawkchawh awh a qaalkhqi mi aming noek qu awh chah am phyi kawm uh.