Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Ein song til høgtidsferderne. Då Herren førde Sions fangar heim att, då var me som drøymande.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Då fylltest vår munn med lått, og vår tunga med fagnadrop. Då sagde dei millom heidningarne: «Store ting hev Herren gjort mot desse.»

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Store ting hev Herren gjort mot oss, og me vart glade.

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Herre, før du våre fangar heim att som bekkjer i Sudlandet!

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Dei som sår med tåror, skal hausta med glederop.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

Dei gjeng av stad og græt og ber sitt såkorn. So kjem dei att med fagnadrop og ber sine kornband.