< Žalmy 126 >
1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
En sang ved festreisene. Da Herren lot Sions fanger vende tilbake, var vi som drømmende;
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
da fyltes vår munn med latter, og vår tunge med jubel, da sa de iblandt hedningene: Store ting har Herren gjort imot disse.
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
Store ting har Herren gjort imot oss; vi blev glade.
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
Herre, la våre fanger vende tilbake likesom bekker i sydlandet!
5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
De som sår med gråt, skal høste fryderop.
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
De går gråtende og bærer den de strør ut; de kommer hjem fryderop og bærer sine kornbånd.