< Žalmy 126 >

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
Ke LEUM GOD El folokinkutme nu Jerusalem, Oana kut in mweme!
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
Kut israsr, ac kut on ke engan! Na mutunfacl saya elos fahk, “LEUM GOD El oru ma na yohk nu selos.”
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
Aok pwaye, El oru ma na yohk nu sesr; Kut tuh arulana engan kac!
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
LEUM GOD, sifilpa folokonak kasrpasr in oana meet, Oana ke af uh sifilpa use kof nu ke infacl ma paola.
5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
Lela tuh elos su tung ke pacl elos taknelik, Elos in kosrani ke engan!
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
Elos su tung ke elos fahla ac us fita in taknelik Fah foloko ke pusren on in engan Ke elos us fokin kosrani lalos.

< Žalmy 126 >