Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Israeli vahe'ma kinama ome hu'naza vahe'ma Ra Anumzamo'ma ete zamavarenoma Jerusalemi kumate'ma egeta, tagra ava'na negompi huta hu'none.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Ana zupa tagra tusi kizazokago nehuta, zagame huta muse hu'none. Ana'ma nehunke'za ana zupa kokankoka vahe'mo'za amanage hu'naze. Ra Anumzamo'a ruzahu'za huno Israeli vahera zamaza hie hu'za hu'naze.

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Tamage, Ra Anumzamo'a ruzahu'za huno tagrira taza higeta tusi muse hu'none.

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Negevi hagage kokampima tima enevuno mikazama eri kasefa'ma nehiaza hunka, knare'zanu Ra Anumzamoka ante vitenerantenka tazeri kasefa huo.

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Zavi'manete'za avimzama nehankresaza vahe'mo'za ranke hu'za muse zagame nehu'za ne'zana hamaregahaze.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

Avimzama hankre'naku'ma eri'za kantegama nevu'za, zavitemema nevanamo'za, hozafinti'ma ne'zama hamre'za nontegama eri'za ne-esuza ranke hu'za muse zagamera nehu'za eri'za egahaze.