Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Yon chan pou monte vè tanp lan Lè SENYÈ a te fè mennen tounen kaptif Sion yo, nou te tankou (sila) ki fè rèv yo.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Nan lè sa a, bouch nou te plen ak ri lajwa e lang nou avèk kri lajwa. Konsa, yo te di pami nasyon yo: “SENYÈ a te fè gwo bagay pou yo.”

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

SENYÈ a te fè gwo bagay yo pou nou. Nou kontan.

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Fè retounen kaptif nou yo, O SENYÈ, kon rivyè nan dezè a.

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

(Sila) ki simen ak dlo nan zye yo Va rekòlte avèk gwo kri lajwa.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

(Sila) ki soti ap kriye akoz chàj makout semans lan. Men l ap retounen ankò ak kri lajwa, akoz chàj pakèt rekòlt l ap pote a.