< Žalmy 126 >

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
Cantique des degrés.
2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
Alors notre bouche fut remplie de chants de joie, et notre langue de cris d’exultation. Alors on dira parmi les nations: Le Seigneur a magnifiquement agi avec eux.
3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
Le Seigneur a magnifiquement agi avec nous: nous sommes devenus pleins de joie.
4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
Faites revenir, Seigneur, notre captivité, comme le torrent au midi.
5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
Ceux qui sèment dans les larmes moissonneront dans l’exultation.
6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
Allant, ils allaient et pleuraient, jetant leurs semences: Mais, venant, ils venaient avec exultation, portant leurs gerbes.

< Žalmy 126 >