Žalmy 126

1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Hodočasnička pjesma. Kad Jahve vraćaše sužnjeve sionske, bilo nam je k'o da snivamo.

2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Usta nam bjehu puna smijeha, a jezik klicanja. Među poganima tad se govorilo: “Velika im djela Jahve učini!”

3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Velika nam djela učini Jahve: opet smo radosni!

4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Vrati, o Jahve, sužnjeve naše k'o potoke negepske!

5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Oni koji siju u suzama, žanju u pjesmi.

6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

Išli su plačući noseći sjeme sjetveno: vraćat će se s pjesmom, noseći snoplje svoje.