< Žalmy 125 >

1 Píseň stupňů. Ti, kteříž doufají v Hospodina, podobni jsou k hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává.
Чей че се ынкред ын Домнул сунт ка мунтеле Сионулуй, каре ну се клатинэ, чи стэ ынтэрит пе вечие.
2 Okolo Jeruzaléma jsou hory, Hospodin jest vůkol lidu svého, od tohoto času až na věky.
Кум есте ынконжурат Иерусалимул де мунць, аша ынконжоарэ Домнул пе попорул Сэу, де акум ши пынэ ын вяк.
3 Neboť nebude státi sceptrum bezbožníků nad losem spravedlivých, aby nevztáhli spravedliví k nepravosti rukou svých.
Кэч тоягул де кырмуире ал рэутэций ну ва рэмыне пе моштениря челор неприхэниць, пентру ка чей неприхэниць сэ ну ынтиндэ мыниле спре нелеӂюире.
4 Dobře učiň, Hospodine, dobrým, a těm, kteříž jsou upřímého srdce.
Доамне, варсэ-Ць бинефачериле песте чей бунь ши песте чей ку инима фэрэ приханэ!
5 Ty pak, kteříž se uchylují k cestám svým křivým, zapudiž Hospodin s činiteli nepravosti. Pokoj přijdiž na Izraele.
Дар пе чей че апукэ пе кэй лэтуралниче, сэ-й нимичяскэ Домнул ымпреунэ ку чей че фак рэу! Пачя сэ фие песте Исраел!

< Žalmy 125 >