< Žalmy 123 >

1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.
Ла Тине ымь ридик окий, ла Тине, каре локуешть ын черурь.
2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.
Кум се уйтэ окий робилор ла мына стэпынилор лор ши окий роабей ла мына стэпыней ей, аша се уйтэ окий ноштри ла Домнул Думнезеул ностру, пынэ ва авя милэ де ной.
3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.
Ай милэ де ной, Доамне, ай милэ де ной, кэч сунтем сэтуй де диспрец;
4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.
не есте сэтул суфлетул де батжокуриле челор ынгымфаць, де диспрецул челор труфашь.

< Žalmy 123 >