Žalmy 123

1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

En sang ved festreisene. Til dig løfter jeg mine øine, du som troner i himmelen!

2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.

Se, likesom tjeneres øine følger deres herrers hånd, likesom en tjenestepikes øine følger hennes frues hånd, således følger våre øine Herren vår Gud, inntil han blir oss nådig.

3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.

Vær oss nådig, Herre, vær oss nådig! For vi er rikelig mettet med forakt;

4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.

rikelig mettet er vår sjel blitt med spott fra de trygge, med forakt fra de overmodige.