< Žalmy 123 >
1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.
Canticum graduum. Ad te levavi oculos meos, qui habitas in cælis.
2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.
Ecce sicut oculi servorum, in manibus dominorum suorum, Sicut oculi ancillæ in manibus dominæ suæ: ita oculi nostri ad Dominum Deum nostrum donec misereatur nostri.
3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.
Miserere nostri Domine, miserere nostri: quia multum repleti sumus despectione:
4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.
Quia multum repleta est anima nostra: opprobrium abundantibus, et despectio superbis.