Žalmy 123

1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

Canticum graduum. [Ad te levavi oculos meos, qui habitas in cælis.

2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.

Ecce sicut oculi servorum in manibus dominorum suorum; sicut oculi ancillæ in manibus dominæ suæ: ita oculi nostri ad Dominum Deum nostrum, donec misereatur nostri.

3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.

Miserere nostri, Domine, miserere nostri, quia multum repleti sumus despectione;

4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.

quia multum repleta est anima nostra opprobrium abundantibus, et despectio superbis.]