< Žalmy 123 >
1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.
Ra Anumzamoka monafinka kini trakare manisga hu'nanke'na, nagra navua kesga hu'na negagoe.
2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.
Eri'za vahe'mo'za kva vahe zamimofonte zamavu kete'za nemanizageno, eri'za a'mo'a kvama hunte'nea a'mofonte azama hanigu'ma avuma keteno maniaza huta, Ra Anumzana tagri Anumzamo'ma asumantagi ranteno tazama hanigu, agrite tavua keteta nemanune.
3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.
Ra Anumzamoka kasunku hunerantenka mago'ene kasuragiranto. Na'ankure tagrira tusiza hu'za vahe'mo'za tazeri haviza nehaze.
4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.
Zamavufga rama nehaza vahe'mo'za za'zate tagrira kiza zokago ke hunerantage'za, keontahi vahe'mo'za tagrira tazeri haviza nehaze.