Žalmy 123

1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

Til dig opløfter jeg mine Øjne, du, som sidder i Himmelen!

2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.

Se, som Tjeneres Øjne agte paa deres Herrers Haand, som en Tjenestepiges Øjne paa hendes Frues Haand, saa agte vore Øjne paa Herren vor Gud, indtil han vorder os naadig.

3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.

Vær os naadig, Herre! vær os naadig; thi vi ere saare mættede af Foragt.

4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.

Vor Sjæl er saare mættet af de sorgløses Spot og de hovmodiges Foragt.