< Žalmy 122 >

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
En visa Davids i högre choren. Jag glädes i det mig sagdt är, att vi skole gå in uti Herrans hus;
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Och att våre fötter skola stå i dinom portom, Jerusalem.
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Jerusalem är bygdt, att det skall vara en stad, der man tillsammankomma skall;
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
Dit slägterna uppgå skola, nämliga Herrans slägter, till att predika Israels folke, till att tacka Herrans Namne.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Ty der äro satte stolar till doms, Davids hus stolar.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Önsker Jerusalem lycko; dem gånge väl, som dig älska.
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Frid vare innan dina murar, och lycka i dina palats.
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
För mina bröders och fränders skull vill jag dig frid önska.
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
För Herrans vår Guds hus skull vill jag ditt bästa söka.

< Žalmy 122 >