< Žalmy 122 >

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
سرود درجات از داود شادمان می‌شدم چون به من می گفتند: «به خانه خداوند برویم.»۱
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
پایهای ما خواهد ایستاد، به اندرون دروازه های تو، ای اورشلیم!۲
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
‌ای اورشلیم که بنا شده‌ای مثل شهری که تمام با هم پیوسته باشد،۳
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
که بدانجااسباط بالا می‌روند، یعنی اسباط یاه، تا شهادت باشد برای اسرائیل و تا نام یهوه را تسبیح بخوانند.۴
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
زیرا که در آنجا کرسیهای داوری بر پاشده است، یعنی کرسیهای خاندان داود.۵
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
برای سلامتی اورشلیم مسالت کنید. آنانی که تو را دوست می‌دارند، خجسته حال خواهندشد.۶
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
سلامتی در باره های تو باشد، و رفاهیت درقصرهای تو.۷
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
به‌خاطر برادران و یاران خویش، می‌گویم که سلامتی بر تو باد.۸
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
به‌خاطرخانه یهوه خدای ما، سعادت تو را خواهم طلبید.۹

< Žalmy 122 >