< Žalmy 122 >

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
Nandia-taroba iraho, te nanoa’ iereo ty hoe: Antao hiheo mb’añ’anjomba’ Iehovà.
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Fa mijohañe amo lalam-bei’oo ty fandia’ay, ry Ierosalaime!
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Hehe t’Ierosalaime, rova niranjieñe soa-fifamatotse.
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
Ie ty ionjona’ o rofòkoo, o rofòko’ Ià-o, ty amy nitaroñañe am’ Israeley, hañandriaña’iareo ty tahina’ Iehovà.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Ao ty nampitroarañe fiambesam-pizakàñe, o fiambesa’ i tarira’ i Davideio.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Mihalalia fañanintsiñe am’Ierosalaime: hiraorao o mikoko Azoo.
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Fañanintsiñe ty ho an-kijoli’o ao, naho fierañerañañe amo anjomba’o mitiotiotseo.
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
O longokoo naho o rañekoo, le hataoko ty hoe: Fañanintsiñe ama’o.
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
I anjomba’ Iehovà Andrianañaharentikañey, ho paiako ty hampibodobodo azo.

< Žalmy 122 >