< Žalmy 122 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
Dāvida svētku dziesma. Es priecājos ar tiem, kas uz mani saka: iesim Tā Kunga namā.
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Mūsu kājas stāvēs tavos vārtos, Jeruzāleme.
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Jeruzāleme, kas atkal par pilsētu uzcelta, kas visapkārt sastiprināta,
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
Kurp tās ciltis iet, Tā Kunga ciltis, kā Israēlim pavēlēts, pateikt Tā Kunga vārdam.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Jo tur tie tiesas krēsli likti, Dāvida nama krēsli.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Vēlējiet mieru Jeruzālemei; lai labi klājās tiem, kas tevi mīļo.
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Miers lai ir iekš taviem mūriem, labklāšana iekš taviem skaistiem namiem.
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
Savu brāļu un savu draugu labad es tev vēlēšu mieru.
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
Tā Kunga, mūsu Dieva, nama labad, es meklēšu tavu labumu.