< Žalmy 122 >

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
Canticum graduum. Laetatus sum in his, quae dicta sunt mihi: In domum Domini ibimus.
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Stantes erant pedes nostri, in atriis tuis Ierusalem.
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Ierusalem, quae aedificatur ut civitas: cuius participatio eius in idipsum.
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
Illuc enim ascenderunt tribus, tribus Domini: testimonium Israel ad confitendum nomini Domini.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Quia illic sederunt sedes in iudicio, sedes super domum David.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Rogate quae ad pacem sunt Ierusalem: et abundantia diligentibus te.
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Fiat pax in virtute tua: et abundantia in turribus tuis.
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
Propter fratres meos, et proximos meos, loquebar pacem de te:
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
Propter domum Domini Dei nostri, quaesivi bona tibi.

< Žalmy 122 >