Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Canticum graduum. Lætatus sum in his, quæ dicta sunt mihi: In domum Domini ibimus.

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Stantes erant pedes nostri, in atriis tuis Ierusalem.

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Ierusalem, quæ ædificatur ut civitas: cuius participatio eius in idipsum.

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

Illuc enim ascenderunt tribus, tribus Domini: testimonium Israel ad confitendum nomini Domini.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Quia illic sederunt sedes in iudicio, sedes super domum David.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Rogate quæ ad pacem sunt Ierusalem: et abundantia diligentibus te.

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Fiat pax in virtute tua: et abundantia in turribus tuis.

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Propter fratres meos, et proximos meos, loquebar pacem de te:

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Propter domum Domini Dei nostri, quæsivi bona tibi.