Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Canto dei pellegrinaggi. Di Davide. Io mi sono rallegrato quando m’han detto: Andiamo alla casa dell’Eterno.

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

I nostri passi si son fermati entro le tue porte, o Gerusalemme;

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Gerusalemme, che sei edificata, come una città ben compatta,

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

dove salgono le tribù, le tribù dell’Eterno, secondo l’ingiunzione fattane ad Israele, per celebrare il nome dell’Eterno.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Perché quivi sono posti i troni per il giudizio, i troni della casa di Davide.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Pregate per la pace di Gerusalemme! Prosperino quelli che t’amano!

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Pace sia entro i tuoi bastioni, e tranquillità nei tuoi palazzi!

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Per amore dei miei fratelli e dei miei amici, io dirò adesso: Sia pace in te!

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Per amore della casa dell’Eterno, dell’Iddio nostro, io procaccerò il tuo bene.