Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Ein Lied Davids im höhern Chor. Ich freute mich über die, so mir sagten: Laßt uns ins Haus des HERRN gehen!

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Unsre Füße stehen in deinen Toren, Jerusalem.

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Jerusalem ist gebaut, daß es eine Stadt sei, da man zusammenkommen soll,

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

da die Stämme hinaufgehen, die Stämme des HERRN, wie geboten ist dem Volk Israel, zu danken dem Namen des Herrn.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Denn daselbst sind Stühle zum Gericht, die Stühle des Hauses David.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Wünschet Jerusalem Glück! Es möge wohl gehen denen, die dich lieben!

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Es möge Friede sein in deinen Mauern und Glück in deinen Palästen!

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Um meiner Brüder und Freunde willen will ich dir Frieden wünschen.

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Um des Hauses willen des HERRN, unsers Gottes, will ich dein Bestes suchen.