< Žalmy 122 >

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
Ein Lied Davids im höhern Chor. Ich freue mich des, das mir geredet ist, daß wir werden ins Haus des HERRN gehen,
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
und daß unsere Füße werden stehen in deinen Toren, Jerusalem.
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
ist gebauet, daß es eine Stadt sei, da man zusammenkommen soll,
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
da die Stämme hinaufgehen sollen, nämlich die Stämme des HERRN, zu predigen dem Volk Israel, zu danken dem Namen des HERRN.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Denn daselbst sitzen die Stühle zum Gericht, die Stühle des Hauses David.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Wünschet Jerusalem Glück! Es müsse wohlgehen denen, die dich lieben!
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Es müsse Friede sein inwendig in deinen Mauern und Glück in deinen Palästen!
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
Um meiner Brüder und Freunde willen will ich dir Frieden wünschen.
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
Um des Hauses willen des HERRN, unsers Gottes, will ich dein Bestes suchen.

< Žalmy 122 >