Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Wallfahrtslieder. Von David. Ich freute mich, als man zu mir sprach: “Laßt uns zum Tempel Jahwes gehn!”

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Unsere Füße stehen in deinen Thoren, Jerusalem!

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Jerusalem, du wiedergebaute, wie eine Stadt, die allzumal zusammengefügt ist,

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

wohin die Stämme hinaufziehen, die Stämme Jahs, nach dem Gesetz für Israel, um dem Namen Jahwes zu danken.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Denn dort stehen Gerichtssessel, Sessel des Hauses Davids.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Erbittet Frieden für Jerusalem: Mögen Ruhe haben, die dich lieben.

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Friede sei in deinen Bollwerken, Ruhe in deinen Palästen.

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Um meiner Brüder und Freunde willen laßt mich sprechen: Friede sei in dir!

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Um des Tempels Jahwes, unseres Gottes, willen will ich dein Bestes suchen.