Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

[Ein Stufenlied. Von David.] Ich freute mich, als sie zu mir sagten: Lasset uns zum Hause Jehovas gehen!

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Unsere Füße werden in deinen Toren stehen, Jerusalem!

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Jerusalem, die du aufgebaut bist als eine fest in sich geschlossene Stadt,

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

wohin die Stämme hinaufziehen, die Stämme Jahs, ein Zeugnis für Israel, zu preisen den Namen Jehovas!

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Denn daselbst stehen die Throne zum Gericht, die Throne des Hauses Davids.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Bittet um die Wohlfahrt [O. den Frieden; so auch v 7. 8;125,5 usw.] Jerusalems! [O. Wünschet Jerusalem Frieden zu!] Es gehe wohl denen, [O. In sicherer Ruhe seien die] die dich lieben!

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Wohlfahrt sei in deinen Festungswerken, sichere Ruhe in deinen Palästen!

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Um meiner Brüder und meiner Genossen willen will ich sagen: Wohlfahrt sei in dir!

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Um des Hauses Jehovas, unseres Gottes, willen will ich dein Bestes suchen.