< Žalmy 122 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
Ein Stufenlied von David. / Ich hab mich gefreut über die, die zu mir sagten: / "Zu Jahwes Hause wollen wir wallen."
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Dann standen endlich unsre Füße / In deinen Toren, Jerusalem.
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Jerusalem, du wiedererbaute, / Als eine Stadt, die eng in sich verbunden!
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
Dorthin zogen die Stämme hinauf, / Die Stämme Jahs — / Wie es Israel vorgeschrieben —, / Um Jahwes Namen zu preisen.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Dort standen einst die Stühle für die Gerichtsverhandlung, / Stühle für Davids Haus.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Erbittet Jerusalem Frieden! / Wohl geh es denen, die dich lieben!
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Friede walte in deinen Mauern, / Sicherheit in deinen Palästen!
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
Um meiner Brüder und Freunde willen / Will ich doch sagen: "Friede walte in dir!"
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
Aus Liebe zum Hause Jahwes, unsers Gottes, / Will ich dein Bestes suchen.