< Žalmy 122 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
David ƒe mɔzɔha. Mekpɔ dzidzɔ kple ame siwo gblɔ nam be, “Mina míayi Yehowa ƒe aƒe me.”
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
O! Yerusalem, míaƒe afɔwo le wò agbowo nu.
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Wotso Yerusalem, eye nèle abe du si tsyia ɖe wo nɔewo nu ene.
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
Afi ma to vovovoawo yina, Yehowa ƒe toawo, be woakafu Yehowa, le ɖoɖo si wòna Israel nu.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Afi ma woɖo ʋɔnudrɔ̃zikpuiwo ɖo, David ƒe aƒe la ƒe fiazikpuiwo.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Mido gbe ɖa, abia ŋutifafa na Yerusalem be, “Ame siwo lɔ̃ wò la nenɔ dedie.
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Ŋutifafa nenɔ wò gliwo me kple dedinɔnɔ le wò fiasãwo me.”
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
Le nɔvinye ŋutsuwo kple xɔ̃nyewo ta, magblɔ be, “Ŋutifafa nenɔ mewò.”
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
Le Yehowa, míaƒe Mawu la ƒe aƒe la ta, madi dzidzedze na wò.