< Žalmy 122 >

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
Sang til Festrejserne. Af David. Jeg frydede mig, da de sagde til mig: »Vi drager til HERRENS Hus!«
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Saa staar vore Fødder da i dine Porte, Jerusalem,
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Jerusalem bygget som Staden, hvor Folket samles;
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
thi didop drager Stammerne, HERRENS Stammer: en Vedtægt for Israel om at prise HERRENS Navn.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Thi der staar Dommersæder, Sæder for Davids Hus.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Bed om Jerusalems Fred! Ro finde de, der elsker dig!
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Der raade Fred paa din Mur, Tryghed i dine Borge!
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
For Brødres og Frænders Skyld vil jeg ønske dig Fred,
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
for HERREN vor Guds Hus's Skyld vil jeg søge dit Bedste.

< Žalmy 122 >