Žalmy 121

1 Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.

En sang ved festreisene. Jeg løfter mine øine op til fjellene; hvor skal min hjelp komme fra?

2 Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.

Min hjelp kommer fra Herren, himmelens og jordens skaper.

3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.

Han skal ingenlunde la din fot vakle, din vokter skal ingenlunde slumre.

4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.

Se, han slumrer ikke og sover ikke, Israels vokter.

5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.

Herren er din vokter, Herren er din skygge ved din høire hånd.

6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.

Solen skal ikke stikke dig om dagen, ei heller månen om natten.

7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.

Herren skal bevare dig fra alt ondt, han skal bevare din sjel.

8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.

Herren skal bevare din utgang og din inngang fra nu av og inntil evig tid.