< Žalmy 121 >
1 Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.
Matkalaulu. Minä nostan silmäni vuoria kohti: mistä tulee minulle apu?
2 Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.
Apu minulle tulee Herralta, joka on tehnyt taivaan ja maan.
3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.
Hän ei salli sinun jalkasi horjua, sinun varjelijasi ei torku.
4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.
Katso, hän, joka Israelia varjelee, ei torku eikä nuku.
5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.
Herra on sinun varjelijasi, Herra on suojaava varjosi sinun oikealla puolellasi.
6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.
Ei polta sinua aurinko päivällä, eikä kuu yöllä.
7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.
Herra varjelee sinut kaikesta pahasta, hän varjelee sinun sielusi.
8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.
Herra varjelee sinun lähtemisesi ja tulemisesi, nyt ja iankaikkisesti.