< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
«Yuqirigha chiqish naxshisi» Béshimgha kün chüshkende men Perwerdigargha nida qildim; U manga jawab berdi.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
I Perwerdigar, jénimni yalghan sözleydighan lewlerdin, Aldamchi tildin qutuldurghaysen.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Sanga néme bérilidu, Sanga néme qoshulushi kérek, Ey aldamchi til?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
— Palwan atqan ötkür oqlar, Archa choghliri sanga tegsun!
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Meshek diyarida musapir bolup yashighinimgha, Kédar chédirliri arisida turghinimgha halimgha way!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Men tinchliqqa öchler arisida uzundin buyan turuwatimen;
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Men tinchliqperwermen; Biraq gep qilsam, ular urushimizla, deydu.