< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Ko e Hiva ʻae ʻalu hake. Naʻaku tangi kia Sihova ʻi heʻeku mamahi, pea naʻa ne ongoʻi au.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
ʻE Sihova, fakahaofi hoku laumālie mei he loungutu loi, pea mei he ʻelelo kākā.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Ko e hā ʻe ʻatu kiate koe? He ko e hā ʻe fai kiate koe, ʻa koe ko e ʻelelo kākā?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
ʻAe ngaahi ngahau māsila ʻae tangata mālohi, mo e ngaahi malalaʻi afi ʻoe sunipa.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
ʻOku ou malaʻia, ko e meʻa ʻi heʻeku ʻāunofo ʻi Meseki, koeʻuhi ko ʻeku nofo ʻi he ngaahi fale fehikitaki ʻo Keta!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Kuo nofo ʻo fuoloa ʻa hoku laumālie fakataha mo ia ʻoku ne fehiʻa ki he melino.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
ʻOku ou loto ki he melino: ka ʻi heʻeku lea ʻoku nau fie tau.