Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

En vallfartssång. Jag ropar till HERREN i min nöd, och han svarar mig.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

HERRE, rädda min själ från lögnaktiga läppar, från en falsk tunga.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Varmed bliver du lönad, både nu och allt framgent, du falska tunga?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

Jo, med en våldsverkares skarpa pilar och med glödande ginstkol.

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Ve mig, att jag måste dväljas i Meseks land och bo ibland Kedars hyddor!

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Länge nog har min själ måst bo ibland dem som hata friden.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Jag själv håller frid, men säger jag blott ett ord, äro de redo till strid.