< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
He waiata; he pikitanga. I tangi, ahau ki a Ihowa i toku matenga; a i whakahoki kupu mai ia ki ahau.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
E Ihowa, whakaorangia toku wairua i te ngutu teka, i te arero hianga.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Ko te aha e hoatu ki a koe? ko te aha hoki e tapiritia atu mau, e te arero hianga?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Ko nga pere koi a te hunga nunui, me nga waro hunipa.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Aue, toku mate, to te manene i Meheke, toku hoki e noho nei i nga teneti o Kerara!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Kua roa te nohoanga tahitanga o toku wairua ki te tangata e kino ana ki te ata noho.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Mo te ata noho ahau, engari ka korero ahau, ka anga ratou ka whawhai.