Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

Canto dei pellegrinaggi. Nella mia distretta ho invocato l’Eterno, ed egli m’ha risposto.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

O Eterno, libera l’anima mia dalle labbra bugiarde, dalla lingua fraudolenta.

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Che ti sarà dato e che ti sarà aggiunto, o lingua fraudolenta?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

Frecce di guerriero, acute, con carboni di ginepro.

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Misero me che soggiorno in Mesec, e dimoro fra le tende di Kedar!

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

L’anima mia troppo a lungo ha dimorato con colui che odia la pace!

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Io sono per la pace; ma, non appena parlo, essi sono per la guerra.