Žalmy 120

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

Ein Lied im höhern Chor. Ich rufe zu dem HERRN in meiner Not, und er erhöret mich.

2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

HERR, errette meine Seele von den Lügenmäulern und von den falschen Zungen!

3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Was kann dir die falsche Zunge tun? und was kann sie ausrichten?

4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

Sie ist wie scharfe Pfeile eines Starken, wie Feuer in Wacholdern.

5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Wehe mir, daß ich ein Fremdling bin unter Mesech! Ich muß wohnen unter den Hütten Kedars.

6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Es wird meiner Seele lange, zu wohnen bei denen, die den Frieden hassen.

7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

Ich halte Frieden; aber wenn ich rede, so fahen sie Krieg an.