< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Wallfahrtslieder. Zu Jahwe in meiner Not rief ich, und er erhörte mich.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
Jahwe, errette meine Seele von lügnerischer Lippe, von trügerischer Zunge.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Was giebt dir und was mehrt dir die trügerische Zunge?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Geschärfte Kriegerpfeile samt Ginsterkohlen!
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Wehe mir, daß ich bei Mesech zu Gaste bin, bei den Zelten Kedars wohne!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Zu lange schon wohnt meine Seele bei solchen, die den Frieden hassen.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Ich bin ganz Friede, aber wenn ich etwas rede, sind sie auf Kampf aus.