< Žalmy 120 >
1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Cantique des degrés. Dans ma détresse, c’est à l’Éternel Que je crie, et il m’exauce.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
Éternel, délivre mon âme de la lèvre mensongère, De la langue trompeuse!
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Que te donne, que te rapporte Une langue trompeuse?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Les traits aigus du guerrier, Avec les charbons ardents du genêt.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Malheureux que je suis de séjourner à Méschec, D’habiter parmi les tentes de Kédar!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Assez longtemps mon âme a demeuré Auprès de ceux qui haïssent la paix.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Je suis pour la paix; mais dès que je parle, Ils sont pour la guerre.