< Žalmy 120 >

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Lungkhamna leh lunggimna kato tengleh Pakai kom kalhutjin ahileh Aman kataona asangjin ahi.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
O Pakai mijouhoa konleh milepchehoa kon in neihuhdoh’in.
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Oh lepchena leigui manchaho, Pathen in nangho ipi nalouvintem? Aman nachunga engbolna ichan gei in apunsahbe dem?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Nangma thalchang hemtah a nakisunding chuleh meihol sapehpoh nakidesahding ahi.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Gamlatah Meshach lah’a kachenchu kadanave, gamlatah Kedar ponbuh a kachenchu kathohlel ngeije,
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Keima chamna deilah’a kachenhi kakhoplheh jengtai,
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Keiman chamna kahol in, ahinlah keiman chamna thu kaseipou pouleh amahon gal bou adeijiu ve.

< Žalmy 120 >