< Žalmy 12 >

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
Ki he Takimuʻa ʻi he Semini, ko e Saame ʻa Tevita. ‌ʻE Sihova, ke ke fakamoʻui; he kuo ngata ʻae tangata anga fakaʻotua; he ʻoku fakaʻaʻau ʻo tokosiʻi ʻae angatonu ʻi he ngaahi fānau ʻae tangata.
2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
‌ʻOku nau taki taha lea loi ki hono kaungāʻapi: ʻoku nau lea ʻi he loungutu lapu mo e kākā.
3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
‌ʻE fakaʻauha ʻe Sihova ʻae ngaahi loungutu lapu kotoa pē, pea mo e ʻelelo ʻoku lea ʻaki ʻae ngaahi meʻa fakafielahi:
4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?
‌ʻAkinautolu naʻe pehē, “Te tau ikuna ʻaki hotau ʻelelo; ʻoku ʻotautolu pe hotau loungutu: ko hai ʻae ʻeiki kiate kitautolu?
5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
‌ʻOku pehē ʻe Sihova, “Ko e meʻa ʻi he fakamālohiʻi ʻoe masiva, mo e ngaahi mafulu ʻoe vaivai, te u tuʻu hake; te u fokotuʻu moʻui ia meiate ia ʻaia ʻoku manuki kiate ia.”
6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
Ko e ngaahi folofola ʻa Sihova ko e folofola maʻa ia: ʻo hangē ko e siliva kuo ʻahiʻahi ʻi he kulo ʻumea, kuo tuʻo fitu hono fakamaʻa.
7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.
‌ʻE Sihova, te ke tauhi ʻakinautolu, te ke fakamoʻui ʻakinautolu mei he toʻutangata ni ʻo taʻengata.
8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.
‌ʻOku ʻeveʻeva ʻae angakovi ʻi he potu kotoa pē, ʻoka hakeakiʻi ʻae kau tangata ʻoku mātuʻaki kovi.

< Žalmy 12 >