Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

Ra Anumzamoka nazahuo, na'ankure fatgo vahera omanitfa higeno, kema antahino amage antega vahera ama mopafina omani'naze.

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

Hagi mika vahe'mo'za havige vaheke nemani'za, tare zamagu'areti masavenkea nehu'za vahera rezamavataga nehaze.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

Ra Anumzamo Agrake havigema nehaza vahe'mofo zamagira ruhamunegino, zamavufaga rama nehaza zamaganefu'na ruhamunenkie.

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Zamagra ana vahe'mo'za hu'za, tagra tavufga rankema hanuna zamo vahera zmagateregahunanki, iza tagrira kva vahetia manigahie hu'za nehaze.

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

Na'ankure kefo vahe'mo'za zamunte omane vahera zamazeri haviza nehu'za, kna nezamizanki'na, Nagra kegava huzmante'nuge'za havi vahe'mo'za zamazeri havizana osugahaze huno Ra Anumzamo'a hu'ne.

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

Ra Anumzamofo nanekemo'a, agru hu'neankino silvama 7ni'a zupa tevefi kreno eri agru hiankna huno agrunentake hu'ne.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

Ra Anumzamoka, havi zamavu zamava'ma nehaza vahe'mo'zama zamazeri havizama hu'zankura zamagu'vazinka maka knafina kegava huzamante vava huo.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Hagi kefo avu'avazamo'ma vahepima ome rama nehige'za kefozama nehaza vahe'mo'za zamavufaga ra huza vano nehaze.