Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

ああヱホバよ助けたまへ そは神をうやまふ人はたえ誠あるものは人の子のなかより消失るなり

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

人はみな虚偽をもてその隣とあひかたり滑なるくちびると貳心とをもてものいふ

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

ヱホバはすべての滑なるくちびると大なる言をかたる舌とをほろぼし給はん

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

かれらはいふ われら舌をもて勝をえん この口唇はわがものなり誰かわれらに主たらんやと

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

ヱホバのたまはく 苦しむもの掠められ貧しきもの歎くがゆゑに我いま起てこれをその慕ひもとむる平安におかん

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

ヱホバの言はきよきことばなり 地にまうけたる爐にてねり七次きよめたる白銀のごとし

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

ヱホバよ汝はかれらをまもり之をたすけてとこしへにこの類より免れしめたまはん

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

人の子のなかに穢しきことの崇めらるるときは惡者ここやかしこにあるくなり