< Žalmy 12 >
1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
E KOKUA mai, e Iehova; no ka mea, ua oki ke kanaka lokomaikai; Ua pau hoi ka poe hoopono iwaena o na keiki a kanaka.
2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
Ke kamailio nei kekahi i kekahi i ka mea lapuwale, Me na lehelehe malimali a me ka naau lua e olelo nei lakou.
3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
E oki ana no o Iehova i na lehelehe malimali a pau, A me ke alelo e haanui ana i na mea nui;
4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?
Ka i olelo iho, Me ko kakou alelo e lanakila ai kakou; No kakou no ko kakou mau lehelehe: Owai la ka Haku maluna o kakou?
5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
No ka luhihewa ana o ka poe ilihune, No ka auwe ana o ka poe kaniuhu, E ku ai au iluna ano, wahi a Iehova, E hoonoho au ia ia i kahi ola, ke puhiia mai ia.
6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
O na olelo a Iehova, he mau olelo maemae no ia, Me he kala la i hoaoia i ka umulepo, ehiku ka hoomaemae ana.
7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.
Nau no lakou e malama mai, e Iehova, Nau no lakou e hoola, mai keia hanauna aku a i ka manawa pau ole.
8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.
E hele ana no ka poe hewa i kela aoao a i keia aoao, I ka manawa i hookiekieia'i na kanaka ino loa.