Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

To the Overseer, on the octave. — A Psalm of David. Save, Jehovah, for the saintly hath failed, For the stedfast have ceased From the sons of men:

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

Vanity they speak each with his neighbour, Lip of flattery! With heart and heart they speak.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

Jehovah doth cut off all lips of flattery, A tongue speaking great things,

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Who said, 'By our tongue we do mightily: Our lips [are] our own; who [is] lord over us?'

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

Because of the spoiling of the poor, Because of the groaning of the needy, Now do I arise, saith Jehovah, I set in safety [him who] doth breathe for it.

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

Sayings of Jehovah [are] pure sayings; Silver tried in a furnace of earth refined sevenfold.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

Thou, O Jehovah, dost preserve them, Thou keepest us from this generation to the age.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Around the wicked walk continually, According as vileness is exalted by sons of men!