< Žalmy 12 >

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
Huhhing in, O Yahweh Pakai, michonpha mangthah ding ahitai! Leiset mihem te lah a mikitah jong abeitai!
2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
Heng le kom jengjong jouthu jengin akilhemtouvin, muhnal a lungthima kilhep lhahding jeng thu asei ui.
3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
Yahweh Pakai in dangnal tah a thukisei ho hi asuh bei ding, kiletsahna thuchengho jonghi asuthip ding ahitai.
4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?
Amahon aseijun, eihon lungna chim set'in jouthu seiju hite, ajeh chu i-lei ikam'u eihoa hilouham, kon eisuh tang jou diuham? atiuve.
5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
Yahweh Pakai in adonbut in, “Keiman hatlou lhasamte chunga bolgenthei naho kamudohtai chule migenthei ho ka lemao jong kajatai. Tun keima kipan inting huhdoh dia eingaichat bangu va kahuh doh diu ahitai.”
6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
Yahweh Pakai kitepna hi thengsel'a ahin, dangka mei chunga sagivei kilhit theng tobang ahi.
7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.
Hijeh chun, Yahweh Pakai nangin bol-hesoh'a umho nahuhdoh ding ahi, ti kaheuve, chule hiche kitahlou khang mitea kon'a tonsot geija dinga nahoidoh ding ahi,
8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.
migilou te muntina vahle henlang migilou pen ho jong gamsung a kidomsang u jong le.

< Žalmy 12 >