Žalmy 12

1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

[Aka mawt ham David kah Sheminith Tingtoeng] BOEIPA, hlangcim om pawt tih hlang kah capa rhoek khuikah oltak rhoek khaw a milh coeng dongah n'khang dae.

2 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

A hui taengah a poeyoek la rhip cal uh tih, a hmui khaw hnal. A lungbuei neh a lungbuei ah voek uh thae.

3 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

Duelhduelh aka cal tih a hmui a lai aka hnal boeih te BOEIPA loh rhet pa saeh.

4 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Mah kah hmui lai neh n'na bitni. Unim mamih kah boei?” a ti uh.

5 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

Mangdaeng kah rhoelrhanah kongah, khodaeng rhoek a kiinah kongah ka thoo pawn ni. BOEIPA loh, “A taengah a sat hlang te, khangnah khuila ka khueh ni,” a ti.

6 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

BOEIPA kah olthui tah aka caih olthui ni. Diklai hmaihueng khuiah voei rhih a ciil tangtae cak te a picai ni.

7 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.

BOEIPA nang loh, tebang thawnpuei taeng lamloh nan dawn nan dah vetih, kumhal duela nan kueinah ni.

8 Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Halang loh kaepvai a tluek vaengah, hlang capa rhoek loh hlangyoe a pomsang ni.