Žalmy 119
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Благо онима којима је пут чист, који ходе у закону Господњем.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Благо онима који чувају откривења Његова, свим срцем траже Га;
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
Који не чине безакоња, ходе путевима Његовим!
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Ти си дао заповести своје, да се чувају добро.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
Кад би путеви моји били управљени да чувам наредбе Твоје!
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Онда се не бих постидео, пазећи на заповести Твоје;
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Хвалио бих Те с правим срцем, учећи се праведним законима Твојим.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Чуваћу наредбе Твоје, немој ме оставити сасвим.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
Како ће младић очистити пут свој? Владајући се по Твојим речима.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Свим срцем својим тражим Тебе, не дај ми да зађем од заповести Твојих.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
У срце своје затворио сам реч Твоју, да Ти не грешим.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Благословен си, Господе! Научи ме наредбама својим.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Устима својим јављам све судове уста Твојих.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
На путу откривења Твојих радујем се као за велико богатство.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
О заповестима Твојим размишљам, и пазим на путеве Твоје.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
Наредбама Твојим тешим се, не заборављам речи Твоје.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Учини милост слузи свом, да бих живео и чувао реч Твоју.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Отвори очи моје, да бих видео чудеса закона Твог;
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Гост сам на земљи, немој сакрити од мене заповести своје.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Изнеможе душа моја желећи без престанка познати судове Твоје.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Ти си страшан проклетим охолицама, које застрањују од заповести Твојих.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Одврати од мене руг и срамоту, јер чувам откривења Твоја.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Седе кнезови и договарају се на мене; а слуга Твој размишља о наредбама Твојим.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Откривења су Твоја утеха моја, саветници моји.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
Душа моја лежи у праху; оживи ме по речи својој.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Казујем путеве своје, и чујеш ме; научи ме наредбама својим.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Уразуми ме о путу заповести својих, и размишљаћу о чудесима Твојим.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Сузе пролива душа моја од туге, окрепи ме по речи својој.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Пут лажни уклони од мене и закон свој даруј ми.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Пут истини избрах, законе Твоје тражим.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Прионух за откривења Твоја, Господе; немој ме осрамотити.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Путем заповести Твојих трчим, јер си раширио срце моје.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Покажи ми, Господе, пут наредаба својих, да га се држим до краја.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Уразуми ме, и држаћу се закона Твог, и чувати га свим срцем.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Постави ме на стазу заповести својих, јер ми је она омилела.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Привиј срце моје к откривењима својим, а не к лакомству.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Одврати очи моје да не гледају ништавила, путем својим оживи ме.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Испуни слузи свом реч своју да Те се боји.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Уклони руг мој, ког се плашим; јер су судови Твоји благи.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Миле су ми заповести Твоје, правдом својом оживи ме.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Нека дође на ме милост Твоја, Господе, помоћ Твоја по речи Твојој.
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
И ја ћу одговорити ономе који ме ружи; јер се уздам у реч Твоју.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Немој узети никад од уста мојих речи истине, јер чекам судове Твоје.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
И чуваћу закон Твој свагда, довека и без престанка.
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
Ходићу слободно, јер тражим заповести Твоје.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Говорићу о откривењима Твојим пред царевима, и нећу се стидети.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
Тешићу се заповестима Твојим, које љубим.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Руке своје пружам к заповестима Твојим, које љубим, и размишљам о наредбама Твојим.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Опомени се речи своје к слузи свом, на коју си ми заповедио да се ослањам.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
У невољи мојој теши ме што ме реч Твоја оживљава.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Охоли ми се ругају веома; али ја не одступам од закона Твог.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Памтим судове Твоје од искона, Господе, и тешим се.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Гнев ме обузима на безбожнике, који остављају закон Твој.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Наредбе су Твоје песма моја у путничком стану мом.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Ноћу помињем име Твоје, Господе, и чувам закон Твој.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
То је моје, да чувам заповести Твоје.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
Део мој Ти си, Господе; наумио сам чувати речи Твоје.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Молим Ти се из свега срца, смилуј се на ме по речи својој.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Разматрам путеве своје, и обраћам ноге своје к откривењима Твојим.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Хитим, и не затежем се чувати заповести Твоје.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Мреже безбожничке опколише ме, али закон Твој не заборављам.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
У по ноћи устајем да Те славим за праведне судове Твоје.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
У заједници сам са свима који се Тебе боје и који чувају заповести Твоје.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
Доброте је Твоје, Господе, пуна сва земља; наредбама својим научи ме.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Учинио си добро слузи свом, Господе, по речи својој.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Доброј мисли и знању научи ме, јер заповестима Твојим верујем.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Пре страдања свог лутах, а сад чувам реч Твоју.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Ти си добар, и добро чиниш; научи ме наредбама својим.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Охоли плету на мене лаж, али се ја свим срцем држим заповести Твојих.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Задригло је срце њихово као сало, а ја се тешим законом Твојим.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Добро ми је што страдам, да се научим наредбама Твојим.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Милији ми је закон уста Твојих него хиљаде злата и сребра.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
Руке Твоје створиле су ме и начиниле ме; уразуми ме, и научићу се заповестима Твојим.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Који се Тебе боје, видеће ме, и радоваће се што се уздам у Твоју реч.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Знам да су судови Твоји, Господе, праведни, и по правди ме караш.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Нека буде доброта Твоја утеха моја, као што си рекао слузи свом.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Нека дође к мени милосрђе Твоје, и оживим; јер је закон Твој утеха моја.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Нек се постиде охоли; јер ме без кривице оборише. Ја размишљам о заповестима Твојим.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Нек се обрате к мени који се Тебе боје, и који знају откривења Твоја.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Срце моје нека буде савршено у наредбама Твојим, да се не постидим.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
Чезне душа моја за спасењем Твојим, реч Твоју чекам.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Чезну очи моје за речју Твојом; говорим: Кад ћеш ме утешити?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Постадох као мех у диму, али Твојих наредаба не заборавих.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Колико ће бити дана слуге Твог? Кад ћеш судити онима који ме гоне?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Охоли ископаше ми јаму насупрот закону Твом.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Све су заповести Твоје истина; без кривице ме гоне, помози ми.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Умало ме не убише на земљи, али ја не остављам заповести Твоје.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
По милости својој оживи ме, и чуваћу откривења уста Твојих.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
Довека је, Господе, реч Твоја утврђена на небесима,
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
Од колена до колена истина Твоја; Ти си поставио земљу, и стоји.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
По Твојој наредби све стоји сад; јер све служи Теби.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Да није закон Твој био утеха моја, погинуо бих у невољи својој.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Заповести Твоје нећу заборавити довека, јер ме њима оживљаваш.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Ја сам Твој, помози ми, јер тражим заповести Твоје.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Безбожници гледају да ме убију; а ја размишљам о Твојим откривењима.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Свему савршеном видех крај; али је заповест Твоја веома широка.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
Како љубим закон твој! Сав дан мислим о њему.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Заповест Твоја чини ме мудријег од непријатеља мојих; јер је са мном увек.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Разумнији постах од свих учитеља својих; јер размишљам о Твојим откривењима.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Мудрији сам од стараца; јер заповести Твоје чувам.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Од сваког злог пута заустављам ноге своје, да бих чувао реч Твоју.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Од наредаба Твојих не одступам; јер си ме Ти научио.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Како су слатке језику мом речи Твоје, слађе од меда устима мојим!
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Од заповести Твојих постадох разуман; тога ради мрзим на сваки пут лажни.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
Реч је Твоја жижак нози мојој, и видело стази мојој.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Заклех се да ћу чувати наредбе правде Твоје, и извршићу.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Поништен сам веома, Господе, оживи ме по речи својој.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Нека Ти буде угодна, Господе, добровољна жртва уста мојих, и судовима својим научи ме.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Душа је моја у руци мојој непрестано у невољи; али закон Твој не заборављам.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Безбожници су ми метнули замку; али од заповести Твојих не застраних.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Присвојих откривења Твоја зававек; јер су радост срцу мом.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Приволео сам срце своје да твори наредбе Твоје навек, до краја.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Који преступају закон, ја на њих мрзим, а закон Твој љубим.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Ти си заклон мој и штит мој; реч Твоју чекам.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Идите од мене, безаконици! И чуваћу заповести Бога свог.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Укрепи ме по речи својој и бићу жив, и немој ме осрамотити у надању мом.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Утврди ме, и спашћу се, и размишљаћу о наредбама Твојим без престанка.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Обараш све који одступају од наредаба Твојих; јер су помисли њихове лаж.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Као гар бацаш све безбожнике на земљи; тога ради омилеше ми откривења Твоја.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Дрхће од страха Твог тело моје, и судова Твојих бојим се.
121 Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Чиним суд и правду, не дај ме онима који ме гоне.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Одбрани слугу свог на добро Његово, да ми не чине силе охоли.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Очи моје чезну за спасењем Твојим и за речју правде Твоје.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Учини слузи свом по милости својој, и наредбама својим научи ме.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Ја сам слуга Твој; уразуми ме, и познаћу откривења Твоја.
126 Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Време је да Господ ради; оборише закон Твој.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Тога ради љубим заповести Твоје већма него злато и драго камење.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Тога ради заповести Твоје држим да су верне, на сваки пут лажни мрзим.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Дивна су откривења Твоја; зато их чува душа моја.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
Речи Твоје кад се јаве, просветљују и уразумљују просте.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Отварам уста своја да одахнем, јер сам жедан заповести Твојих.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Погледај на ме и смилуј се на ме, као што радиш с онима који љубе име Твоје.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Утврди стопе моје у речи својој, и не дај никаквом безакоњу да овлада мном.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Избави ме од насиља људског, и чуваћу заповести Твоје.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Светлошћу лица свог обасјај слугу свог, и научи ме наредбама својим.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Очи моје лију потоке, зато што не чувају закон Твој.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Праведан си, Господе, и прави су судови Твоји.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Јавио си правду у откривењима својим, и истину целу.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Ревност моја једе ме, зато што моји непријатељи заборавише речи Твоје.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Реч је Твоја веома чиста, и слуга је Твој веома љуби.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Ја сам мален и поништен, али заповести Твоје не заборављам.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Правда је Твоја правда вечна, и закон Твој истина.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Туга и невоља нађе ме, заповести су Твоје утеха моја.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Вечна је правда у откривењима Твојим; уразуми ме, и бићу жив.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Вичем из свега срца: Услиши ме, Господе; сачуваћу наредбе Твоје.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
Призивам Те, помози ми; држаћу се откривења Твојих.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Претечем свануће, и вичем; реч Твоју чекам.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Претечу очи моје јутарњу стражу, да бих размишљао о речи Твојој.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Чуј глас мој по милости својој, Господе; по суду свом оживи ме.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Прикучују се који љубе безакоње; удаљили су се од закона Твог.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
Ти си близу, Господе, и све су заповести Твоје истина.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Одавна знам за откривења Твоја, да си их поставио зававек.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Погледај невољу моју, и избави ме, јер не заборављам закон Твој.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Прими се ствари моје, и одбрани ме; по речи својој оживи ме.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Далеко је од безбожника спасење, јер се не држе наредаба Твојих.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Милосрђе је Твоје, Господе, велико; по правом суду свом оживи ме.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Много је противника мојих и непријатеља мојих; али ја не одступам од откривења Твојих.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Видим одметнике, и мрско ми је; јер не чувају речи Твоје.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Гледај, како љубим заповести Твоје, Господе, по милости својој оживи ме.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
Основа је речи Твоје истина, и вечан је сваки суд правде Твоје.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Кнезови ме гоне низашта, али се срце моје боји речи Твоје.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Радујем се речи Твојој као онај који задобије велик плен.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Мрзим на лаж и гадим се на њу, љубим закон Твој.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Седам пута на дан хвалим Те за судове правде Твоје.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Велик мир имају они који љубе закон Твој, и у њих нема спотицања.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Чекам спасење Твоје, Господе, и заповести Твоје извршујем.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Душа моја чува откривења Твоја, и ја их љубим веома.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Чувам заповести Твоје и откривења; јер су сви путеви моји пред Тобом.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Нека изађе тужњава моја преда Те, Господе! По речи својој уразуми ме.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Нека дође мољење моје преда Те! По речи својој избави ме.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Уста ће моја певати хвалу, кад ме научиш наредбама својим.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Језик ће мој казивати реч Твоју, јер су све заповести Твоје праведне.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Нека ми буде рука Твоја у помоћи; јер ми омилеше заповести Твоје;
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Жедан сам спасења Твог, Господе, и закон је Твој утеха моја.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Нека живи душа моја и Тебе хвали, и судови Твоји нека ми помогну.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Зађох као овца изгубљена: тражи слугу свог; јер заповести Твоје не заборавих.
