< Žalmy 119 >

1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Bem-aventurados os retos em seus caminhos, que andam na lei do Senhor.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Bem-aventurados os que guardam os seus testemunhos, e que o buscam com todo o coração,
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
E não obram iniquidade: andam nos seus caminhos.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Tu ordenaste os teus mandamentos, para que diligentemente os observassemos.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
Oxalá que os meus caminhos fossem dirigidos a observar os teus estatutos.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Então não serei envergonhado, quando tiver respeito a todos os teus mandamentos.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Louvar-te-ei com retidão de coração, quando tiver aprendido os teus justos juízos.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Observarei os teus estatutos: não me desampares totalmente.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
Com que purificará o mancebo o seu caminho? observando-o conforme a tua palavra.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Com todo o meu coração te busquei: não me deixes desviar dos meus mandamentos.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
A tua palavra tenho eu escondido no meu coração, para não pecar contra ti
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Bendito és tu, ó Senhor; ensina-me os teus estatutos.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Com os meus lábios declarei todos os juízos da tua boca.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
Folguei tanto no caminho dos teus testemunhos, como em todas as riquezas.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Meditarei nos teus preceitos, e terei respeito aos teus caminhos.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
Recrear-me-ei nos teus estatutos: não me esquecerei da tua palavra.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Faze bem ao teu servo, para que viva e observe a tua palavra.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Abre tu os meus olhos, para que veja as maravilhas da tua lei.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Sou peregrino na terra: não escondas de mim os teus mandamentos.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
A minha alma está quebrantada de desejar os teus juízos em todo o tempo.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Tu repreendeste asperamente os soberbos que são amaldiçoados, que se desviam dos teus mandamentos.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Tira de sobre mim o opróbrio e o desprezo, pois guardei os teus testemunhos.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Príncipes também se assentaram, e falaram contra mim, mas o teu servo meditou nos teus estatutos.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Também os teus testemunhos são o meu prazer e os meus conselheiros.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
A minha alma está pegada ao pó: vivifica-me segundo a tua palavra.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Eu te contei os meus caminhos, e tu me ouviste: ensina-me os teus estatutos.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Faze-me entender os caminhos dos teus preceitos: assim falarei das tuas maravilhas.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
A minha alma se derrete de tristeza: fortalece-me segundo a tua palavra.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Desvia de mim o caminho da falsidade, e concede-me piedosamente a tua lei.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Tenho escolhido o caminho da verdade: os teus juízos tenho posto diante de mim.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Tenho-me apegado aos teus testemunhos: ó Senhor, não me confundas.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Percorrerei o caminho dos teus mandamentos, quando dilatares o meu coração.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Ensina-me, ó Senhor, o caminho dos teus estatutos, e guarda-lo-ei até ao fim.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Dá-me entendimento, e guardarei a tua lei, e observa-la-ei de todo o meu coração.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Faze-me andar na vereda dos teus mandamentos, porque nela tenho prazer.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Inclina o meu coração aos teus testemunhos, e não à cobiça.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Desvia os meus olhos de contemplarem a vaidade, e vivifica-me no teu caminho.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Confirma a tua palavra ao teu servo, que é dedicado ao teu temor.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Desvia de mim o opróbrio que temo, pois os teus juízos são bons.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Eis que tenho desejado os teus preceitos; vivifica-me na tua justiça.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Venham sobre mim também as tuas misericórdias, ó Senhor, e a tua salvação segundo a tua palavra.
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
Assim terei que responder ao que me afronta, pois confio na tua palavra.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
E não tires totalmente a palavra de verdade da minha boca, pois tenho esperado nos teus juízos.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Assim observarei de contínuo a tua lei para sempre e eternamente.
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
E andarei em liberdade; pois busco os teus preceitos.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Também falarei dos teus testemunhos perante os reis, e não me envergonharei.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
E recrear-me-ei em teus mandamentos, que tenho amado.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Também levantarei as minhas mãos para os teus mandamentos, que amei, e meditarei nos teus estatutos.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Lembra-te da palavra dada ao teu servo, na qual me fizeste esperar.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
Isto é a minha consolação na minha aflição, porque a tua palavra me vivificou.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Os soberbos zombaram grandemente de mim; contudo não me desviei da tua lei.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Lembrei-me dos teus juízos antiquíssimos, ó Senhor, e assim me consolei.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Grande indignação se apoderou de mim por causa dos ímpios que desamparam a tua lei.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Os teus estatutos tem sido os meus cânticos, na casa da minha peregrinação.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Lembrei-me do teu nome, ó Senhor, de noite, e observei a tua lei.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Isto fiz eu, porque guardei os teus mandamentos.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
O Senhor é a minha porção: eu disse que observaria as tuas palavras.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Roguei deveras o teu favor com todo o meu coração: tem piedade de mim, segundo a tua palavra.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Considerei os meus caminhos, e voltei os meus pés para os teus testemunhos.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Apressei-me, e não me detive, a observar os teus mandamentos.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Bandos de ímpios me despojaram, mas eu não me esqueci da tua lei.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
Á meia noite me levantarei para te louvar, pelos teus justos juízos.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Companheiro sou de todos os que te temem e dos que guardam os teus preceitos.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
A terra, ó Senhor, está cheia da tua benignidade: ensina-me os teus estatutos.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Fizeste bem ao teu servo, Senhor, segundo a tua palavra.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Ensina-me bom juízo e ciência, pois cri nos teus mandamentos.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Antes de ser aflito andava errado; mas agora tenho guardado a tua palavra.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Tu és bom e fazes bem: ensina-me os teus estatutos.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Os soberbos forjaram mentiras contra mim; mas eu com todo o meu coração guardarei os teus preceitos.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Engrossa-se-lhes o coração como gordura, mas eu me recrêio na tua lei.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Foi-me bom ter sido aflito, para que aprendesse os teus estatutos.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Melhor é para mim a lei da tua boca do que milhares de ouro ou prata.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
As tuas mãos me fizeram e me formaram; dá-me inteligência para entender os teus mandamentos.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Os que te temem alegraram-se quando me viram, porque tenho esperado na tua palavra.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Bem sei eu, ó Senhor, que os teus juízos são justos, e que segundo a tua fidelidade me afligiste.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Sirva pois a tua benignidade para me consolar, segundo a palavra que deste ao teu servo.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Venham sobre mim as tuas misericórdias, para que viva, pois a tua lei é as minhas delícias.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Confundam-se os soberbos, pois me trataram de uma maneira perversa, sem causa; mas eu meditarei nos teus preceitos.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Voltem-se para mim os que te temem, e aqueles que tem conhecido os teus testemunhos.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Seja reto o meu coração nos teus estatutos, para que não seja confundido.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
Desfalece a minha alma pela tua salvação, mas espero na tua palavra.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Os meus olhos desfalecem pela tua palavra; entretanto dizia: Quando me consolarás tu?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Pois estou como odre no fumo; contudo não me esqueço dos teus estatutos.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Quantos serão os dias do teu servo? Quando me farás justiça contra os que me perseguem?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Os soberbos me cavaram covas, o que não é conforme à tua lei.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Todos os teus mandamentos são verdade: com mentiras me perseguem; ajuda-me.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Quase que me tem consumido sobre a terra, mas eu não deixei os teus preceitos.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Vivifica-me segundo a tua benignidade; assim guardarei o testemunho da tua boca.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
Para sempre, ó Senhor, a tua palavra permanece no céu.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
A tua fidelidade dura de geração em geração: tu firmaste a terra, e ela permanece firme.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Eles continuam até ao dia de hoje, segundo as tuas ordenações; porque todos são teus servos.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Se a tua lei não fôra toda a minha recreação, há muito que pereceria na minha aflição.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Nunca me esquecerei dos teus preceitos; pois por eles me tens vivificado.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Sou teu, salva-me; pois tenho buscado os teus preceitos.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Os ímpios me esperam para me destruírem, mas eu considerarei os teus testemunhos.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Tenho visto fim a toda a perfeição, mas o teu mandamento é amplicíssimo.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
Oh! quanto amo a tua lei! é a minha meditação em todo o dia.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Tu pelos teus mandamentos me fazes mais sábio do que os meus inimigos, pois estão sempre comigo.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Tenho mais entendimento do que todos os meus mestres, porque os teus testemunhos são a minha meditação.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Entendo mais do que os antigos; porque guardo os teus preceitos.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Desviei os meus pés de todo o caminho mau, para guardar a tua palavra.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Não me apartei dos teus juízos, pois tu me ensinaste.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Oh! quão doces são as tuas palavras ao meu paladar, mais doces do que o mel à minha boca.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Pelos teus mandamentos alcancei entendimento; pelo que aborreço todo o falso caminho.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
A tua palavra é uma lâmpada para os meus pés e uma luz para o meu caminho.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Jurei, e o cumprirei, que guardarei os teus justos juízos.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Estou aflitíssimo; vivifica-me, ó Senhor, segundo a tua palavra.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Aceita, eu te rogo, as oferendas voluntárias da minha boca, ó Senhor; ensina-me os teus juízos.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
A minha alma está de contínuo nas minhas mãos; todavia não me esqueço da tua lei
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Os ímpios me armaram laço; contudo não me desviei dos teus preceitos.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Os teus testemunhos tenho eu tomado por herança para sempre, pois são o gozo do meu coração.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Inclinei o meu coração a guardar os teus estatutos, para sempre, até ao fim.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Aborreço a duplicidade, mas amo a tua lei.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Tu és o meu refúgio e o meu escudo; espero na tua palavra.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Apartai-vos de mim, malfeitores, pois guardarei os mandamentos do meu Deus.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Sustenta-me conforme a tua palavra, para que viva, e não me deixes envergonhado da minha esperança.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Sustenta-me, e serei salvo, e de contínuo terei respeito aos teus estatutos.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Tu tens pisado aos pés todos os que se desviam dos teus estatutos, pois o engano deles é falsidade.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Tu tiraste da terra todos os ímpios, como a escória, pelo que amo os teus testemunhos.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
O meu corpo se arrepiou com temor de ti, e temi os teus juízos.
121 Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Fiz juízo e justiça: não me entregues aos meus opressores.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Fica por fiador do teu servo para o bem; não deixes que os soberbos me oprimam.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Os meus olhos desfaleceram pela tua salvação e pela promessa da tua justiça.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Usa com o teu servo segundo a tua benignidade, e ensina-me os teus estatutos.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Sou teu servo: dá-me inteligência, para entender os teus testemunhos.
126 Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Já é tempo de operares ó Senhor, pois eles tem quebrantado a tua lei.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Pelo que amo os teus mandamentos mais do que o ouro, e ainda mais do que o ouro fino.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Por isso estimo todos os teus preceitos acerca de tudo, como retos, e aborreço toda a falsa vereda.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Maravilhosos são os teus testemunhos; portanto a minha alma os guarda.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
A entrada das tuas palavras dá luz, dá entendimento aos símplices.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Abri a minha boca, e respirei, pois que desejei os teus mandamentos.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Olha para mim, e tem piedade de mim, conforme usas com os que amam o teu nome.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Ordena os meus passos na tua palavra, e não se apodere de mim iniquidade alguma.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Livra-me da opressão do homem; assim guardarei os teus preceitos.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Faze resplandecer o teu rosto sobre o teu servo, e ensina-me os teus estatutos.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Rios de águas correm dos meus olhos, porque não guardam a tua lei.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Justo és, ó Senhor, e retos são os teus juízos.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Os teus testemunhos que ordenaste são retos e muito fieis.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
O meu zelo me consumiu, porque os meus inimigos se esqueceram da tua palavra.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
A tua palavra é muito pura; portanto o teu servo a ama.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Pequeno sou e desprezado, porém não me esqueço dos teus mandamentos.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
A tua justiça é uma justiça eterna, e a tua lei é a verdade.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Aperto e angústia se apoderam de mim; contudo os teus mandamentos são o meu prazer.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
A justiça dos teus testemunhos é eterna; dá-me inteligência, e viverei.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Clamei de todo o meu coração; escuta-me, Senhor, e guardarei os teus estatutos.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
A ti te invoquei; salva-me, e guardarei os teus testemunhos.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Preveni a alva da manhã, e clamei: esperei na tua palavra.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Os meus olhos preveniram as vigílias da noite, para meditar na tua palavra.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Ouve a minha voz, segundo a tua benignidade: vivifica-me, ó Senhor, segundo o teu juízo.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Aproximam-se os que se dão a maus tratos: afastam-se da tua lei.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
Tu estás perto ó Senhor, e todos os teus mandamentos são a verdade.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Acerca dos teus testemunhos soube, desde a antiguidade, que tu os fundaste para sempre.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Olha para a minha aflição, e livra-me, pois não me esqueci da tua lei.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Pleiteia a minha causa, e livra-me: vivifica-me segundo a tua palavra.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
A salvação está longe dos ímpios, pois não buscam os teus estatutos.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Muitas são, ó Senhor, as tuas misericórdias: vivifica-me segundo os teus juízos.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Muitos são os meus perseguidores e os meus inimigos; porém não me desvio dos teus testemunhos.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Vi os transgressores, e me afligi, porque não observam a tua palavra.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Considera como amo os teus preceitos: vivifica-me, ó Senhor, segundo a tua benignidade.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
A tua palavra é a verdade desde o princípio, e cada um dos teus juízos dura para sempre.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
Príncipes me perseguiram sem causa, mas o meu coração temeu a tua palavra.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Folgo com a tua palavra, como aquele que acha um grande despojo.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Abomino e aborreço a falsidade, porém amo a tua lei.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Sete vezes no dia te louvo pelos juízos da tua justiça.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Muita paz tem os que amam a tua lei, e para eles não há tropeço.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Senhor, tenho esperado na tua salvação, e tenho cumprido os teus mandamentos.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
A minha alma tem observado os teus testemunhos; amo-os excessivamente.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Tenho observado os teus preceitos e os teus testemunhos, porque todos os meus caminhos estão diante de ti.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Chegue a ti o meu clamor, ó Senhor: dá-me entendimento conforme a tua palavra.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Chegue a minha súplica perante a tua face: livra-me segundo a tua palavra.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Os meus lábios proferiram o louvor, quando me ensinaste os teus estatutos.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
A minha língua falará da tua palavra, pois todos os teus mandamentos são justiça.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Venha a tua mão socorrer-me, pois elegi os teus preceitos.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Tenho desejado a tua salvação, ó Senhor, a tua lei é todo o meu prazer.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Viva a minha alma, e louvar-te-á: ajudem-me os teus juízos.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Desgarrei-me como a ovelha perdida; busca o teu servo, pois não me esqueci dos teus mandamentos.

< Žalmy 119 >